Antonín Bednář (1889-1940) - první ředitel a organizátor Obchodní akademie v Berouně. Začínal jako profesor na žižkovské obchodní škole, po vzniku republiky přijal místo ředitele na Slovensku, které trpělo zoufalým nedostatkem učitelů. Od roku 1919 položil základy zdejší obchodní akademie. Byl i společensky velmi činný, a v roce 1934 byl dokonce zvolen starostou města za sociální demokracii. Rovněž řídil Městskou spořitelnu a aktivně se účastnil spolkového života. Vydal několik učebnic. V roce 1931 ze školy odešel a o dva roky později se stal odborným inspektorem obchodních učilišť. Nakonec byl roku 1934 povýšen na vrchního školního inspektora a odstěhoval se s rodinou do Prahy. byl neobyčejně pilným a schopným člověkem, který nikdy neodmítl pomoc druhému.

Kamil Bolze (1892-?) - profesor obchodních nauk na berounské družstevní škole, od roku 1919 na Obchodní akademii v Banské Bystrici, v roce 1921 jej získal Bednář pro Beroun. Již po dvou letech odešel pracovat do družstevního hnutí na Slovensku. Po dlouholetém pobytu v Bratislavě se od roku 1935 stal profesorem prestižní Českoslovanské obchodní akademie v Praze, kde patřil k nejlepším až do svého penzionování v roce 1951 pedagogům. Do Berouna dojížděl od roku 1935 vyučovat metodiku obchodní nauky na ústavu pro vzdělávání učitelů. Po roce 1945 se věnoval publikační činnosti z oboru družstevnictví, nauce o podniku a účetní evidence. Ještě v důchodu, v letech 1964-1968 vyučoval v Berouně v kurzech pro zaměstnance spotřebních družstev.

Jaroslav Šimánek (1890-1965) - profesor češtiny a francouzštiny, původně vyučoval na Obchodní akademii v Hořicích v Podkrkonoší. V Berouně od roku 1924 do roku 1950. Pod jménem Jaroslav Pasovský vydal množství básní, povídek, novel a románů (Ruce osudu, Přeludné lásky, Stojaté vody aj.), psal i divadelní hry. Po pečlivé přípravě vydal v roce 1935 životopis K. H. Máchy. Po válce vyšel jeho vrcholný román o J. A. Komenském Bouře a duha. Pod pseudonymem Kamil Daneš od počátku 50. let psal i rozmarné verše. Společnosti se ale spíše stranil, byl samotářem.

Karel Kazda (1889-1947) - profesor dějepisu, zeměpisu a těsnopisu. V Berouně učil od roku 1919 až do své smrti. Pracoval zároveň jako správce městského muzea a archivu a konzervátor Státní památkové péče pro okres berounský. Ve dvacátých letech vydával historickou revue Podbrdský kraj. Do Berouna přišel z rodného Slaného, nejprve jako profesor reálného gymnázia. Vydal celou řadu historických studií, věnoval se i současnosti (Podbrdsko v mých představách). K významnějším patří studie o dějinách Slaného, berounském Sokolu, historii Okresního úřadu v Berouně, sborník k 25. výročí vzniku Obchodní akademie v Berouně aj. Miloval hudbu, před první válkou ji studoval, a sám velmi dobře hrál na housle.

František Neustupa (1896-1957) - profesor národního hospodářství. V Berouně učil od roku 1921 do roku 1934. Nastoupil spolu s K. Bolzem a spolu se stali organizátory Družstevní školy při akademii. Neustupa dokonce sám navrhl učební plány a osnovy. Napsal dvě učebnice národního hospodářství. Kromě toho byl činný i v komunální politice, pracoval v městském zastupitelstvu a jako náměstek starosty. Po odchodu z Berouna se stal ředitelem rakovnické obchodní akademie. Byl znamenitým řečníkem, jeho přednášky zaujaly nejen obsahem, ale i formou.

Jan Lutovský (1899-1964) - profesor účetnictví. V Berouně učil od roku 1924 do roku 1934. Poté odešel na Českoslovanskou obchodní akademii v Praze. Výborný odborník s neklidnou povahou. V roce 1926 si vymohl dovolenou a odjel do USA, kde pracoval ve Fordových závodech v Detroitu. V roce 1931 uspořádal pro studenty 4. ročníků kouzelnou cestu po Francii a Německu. Často publikoval, zúročil i své americké zkušenosti ve studii Mechanizace účetnictví podle americké praxe, podílel se na učebnici účetnictví a nauce o podniku. Krátce po válce se ujal národní správy Ústavu moderních řečí v Praze. Vynikal skvělými organizačními schopnostmi. S berounskou obchodní akademií spolupracoval i po odchodu do důchodu.

František Hampl ( 1901-1977) - profesor obchodní nauky, právní nauky, účetnictví a administrativy. V Berouně učil od roku 1924 do roku 1945. Byl specialistou na účetnictví, pracoval též jako revizor Městské spořitelny a revidoval účetnictví okresní nemocnice. Jeho největší láskou však byla literatura. Již ve třicátých letech napsal knihu povídek Mezi berounskými branami (vyšla až po válce). Řadu časopiseckých novel později vydal knižně (Poznamenaní, Červánky, Sluneční hodiny). Věnoval se osudům českých spisovatelů, kterým věnoval antologii Z bouřného času, další antologii Čas oponou trnul věnoval revolučnímu roku 1848. Jeho nejobsáhlejším dílem je románová kronika Pernerové o prvním staviteli železnic u nás. Kromě toho je autorem mnoha odborných učebnic. V roce 1945, po návratu z koncentračního tábora odešel přednášet na Vysokou školu ekonomickou v Praze.

Karel Pobuda (1896-1950) - profesor obchodní nauky a účetnictví. V Berouně učil od roku 1920 až do smrti. V době nástupu nejmladší člen sboru. Podobně jako jiní profesoři se i on věnoval literatuře. Zaměřil se na historii dvou měst, která jej ovlivnila - rodná Příbram a Beroun. První spis o dějinách hornictví v Příbrami vyšel roku 1926, následovaly studie o Tetínu a především studie z církevních dějin (Příbramské kostely, Svatý Jakub - ochránce města Berouna), včetně životopisů několika děkanů. Uchvacovaly ho církevní památky, dokonce založil dva spolky pro ochranu březohorského kostela a tetínských svatostánků. Studenti na něj vzpomínali jako na velmi svědomitého, hodného a laskavého člověka.

Karel Cvejn (*1911) - profesor češtiny, němčiny, právní nauky a národního hospodářství. V Berouně učil od roku 1937 do roku 1945. Přišel sem z jihočeských Mirotic jako začínající básník (sbírky Odjezdy, Slepec a včela). V době okupace psal lyrické verše jako oslavu berounského kraje a národa. Po válce je vydal ve sbírce Rozhledna. Svoji lásku k literatuře a poezii přenášel i na studenty, jeho hodiny češtiny často připomínaly básnické kroužky. Spolu s Jaroslavem Seifertem redigoval měsíčník Kytice (1946-1948). Věnoval se i literární vědě, zabýval se dílem Němcové, Havlíčka, Arbese aj. po válce odešel učit na pražské obchodní akademie, přednášel i na fakultě žurnalistiky a průmyslové škole, a to až do roku 1976, kdy odešel do důchodu.

Josef Vítkovský (1899-1966) - profesor češtiny a francouzštiny. V Berouně učil od roku 1923 do 1960. Francouzský legionář a znalec hudby. Byl jedním z pilířů regionální kultury na Berounsku, působil v mnoha spolcích, především vedl pěvecký spolek Slavoš. Ovládal hru na housle, violu, klavír a varhany. Byl neobyčejně vzdělaný, hovořil výborně čtyřmi světovými jazyky. Zastával řadu funkcí, mj. i v kulturní komisi města Berouna.

František Šíma (1906-1987) -  narodil se v Újezdě nad Zbečnem a na zdejší obchodní akademii studoval od roku 1922 do roku 1926. Po maturitě na obchodní akademii byl zaměstnán jako účetní u firmy Baťa a přitom studoval externě Vysokou školu obchodní a dokončil ji v roce 1934. Od září 1934 nepřetržitě učil na Obchodní akademii v Berouně ekonomické předměty až do svého odchodu do důchodu. I potom však podle potřeby vypomáhal při vyučování na své oblíbené škole. Po tři roky vykonával funkci ředitele školy a opustil ji na vlastní žádost. Byl znám jako nepřekonatelný odborník zejména v účetnictví a pro své povahové a osobní vlastnosti požíval všeobecné úcty jak u žáků tak u kolegů.

Rudolf Šlemín (1914-1991) - narodil se v Havlíčkově Brodě, tam vystudoval reálné gymnasium a v letech 1933-1939 studoval na Karlově univerzitě francouzský jazyk a tělesnou výchovu. Získal aprobaci pro vyučování na středních školách, působil jako profesor na reálném gymnasiu v Havlíčkově Brodě, Vysokém Mýtě a Litomyšli. V září 1948 přešel do Berouna a žil zde až do své smrti v roce 1991. Za tu dobu vykonával řadu povolání a funkcí. Zprvu učil na reálném gymnasiu, v letech 1953-1958 byl krajským škol. inspektorem odborných škol, v roce 1958/59 znovu učil na jedenáctileté střední škole v Berouně, v letech 1959 -1963 byl okresním školním inspektorem a od roku 1963 byl až do svého odchodu do důchodu ředitelem střední ekonomické školy v Berouně. Jeho energií a vytrvalostí se podařilo dát budově školy ten vzhled, jaký má dnes. Byl také velmi činný ve veřejném životě, zvláště v tělovýchově.

Ing. Jiří Koudela, CSc. (*1931) - narodil se v dělnické rodině a do obecné i do měšťanské školy chodil v Berouně. Po ukončení povinné školní docházky se rozhodl pro učitelský ústav v Hořovicích. Po zrušení učitelského ústavu se rozhodl pro obchodní akademii, kterou navštěvoval v letech 1946-1950 a byl stále výborným studentem s vynikajícím prospěchem. Své dosavadní ekonomické vzdělání doplnil studiem na vysoké škole. Stal se posluchačem Vysoké školy ekonomické, fakulty financí a úvěru a dokončil ji opět s výborným prospěchem roku 1954. V srpnu 1954 nastoupil jako asistent na katedře metodiky ekonomických předmětů a po několika letech byl jmenován odborným asistentem. Během výkonu funkce odborného asistenta získal hodnost kandidáta CSc. v oboru účetnictví. V roce 1965 se habilitoval na pedagogické fakultě Karlovy univerzity v oboru teorie vyučování ekonomickým předmětům. V letech 1964-1965 vykonával funkci proděkana fakulty politické ekonomie a od r. 1967 byl vedoucím katedry pedagogiky VŠE v Praze. Na Obchodní akademii v Berouně vyučoval ve dvou obdobích a velmi aktivně se podílel na přípravě studentů ke studiu na vysoké škole. Byl vždy patriotem školy a tuto skutečnost projevoval i při své pedagogické činnosti na katedře pedagogiky VŠE. V posledních letech znovu aktivně vyučoval na obchodní akademii a rozdával studentům své zkušenosti a vědomosti mírou vrchovatou. Zatím posledním rokem působení byl školní rok 1997-1998.

Ing. Antonín Kozel (*1935) - narodil se v Berouně v dělnické rodině a celý jeho dosavadní život je také velmi úzce spjat s jeho rodným městem. Po absolvování základní školy v roce 1950 studoval na gymnasiu v Berouně, kde v roce 1953 maturoval. Po maturitě odešel studovat na Vysokou školu ekonomickou v Praze, kterou ukončil v roce 1958 státní závěrečnou zkouškou a postgraduálně studoval lineární programování a mechanizaci. V roce 1958 působil jako učitel na učňovské škole v Lysé nad Labem a po absolvování vojenské služby nastoupil v roce 1960 na učňovské škole technické v Berouně a poté na učňovské škole obchodní. Od roku 1961 do roku 1965 působil na odborném učilišti Králodvorských železáren. V roce 1965 nastoupil na obchodní akademii jako středoškolský profesor. V roce 1974 se stal ředitelem školy a tuto funkci vykonával až do roku 1996. V roce 1998 odešel do důchodu. Pro historii obchodní akademie se tak stal nejdéle působícím ředitelem ve funkci, neboť jí vykonával od roku 1974 až do roku 1996, což je úctyhodných 22 let.

Ing. Ivan Šlemín (*1949) - Současný ředitel Obchodní akademie se narodil v Berouně. Po ukončení základní školy nastoupil jako student Střední ekonomické školy, kde v roce 1968 maturoval. Po maturitě odešel na Vysokou školu ekonomickou v Praze, kterou zakončil v roce 1973 státní zkouškou z oboru učitelství ekonomických předmětů.  Od tohoto roku se stává zaměstnancem Obchodní akademii v Berouně, nejdříve jako učitel a poté jako zástupce ředitele. V roce 1996 byl na základě konkurzu jmenován do funkce ředitele školy, kterou nyní vykonává.